Alkoholy, včetně vyšších mastných alkoholů, jsou sloučeniny sestávající z hydroxylové skupiny a uhlíkového řetězce. Patří sem přírodní a syntetické alkoholy, primární a sekundární alkoholy, lineární a rozvětvené alkoholy, nasycené a nenasycené alkoholy, jakož i alkoholy se sudým a lichým množstvím atomů uhlíku.
Mastné alkoholy obsahují 10 až 18 atomů uhlíku v řetězci. V případě přírodních alkoholů je počet atomů uhlíku sudý, zatímco syntetické alkoholy mohou obsahovat sudý a lichý počet atomů uhlíku. Navzdory jejich povrchové a mezifázové aktivitě nejsou považovány za povrchově aktivní látky. Používají se především jako suroviny pro výrobu povrchově aktivních látek. Mezi mastné alkoholy patří především laurylalkohol, cetylalkohol, stearylalkohol a oleylalkohol. Jejich forma při pokojové teplotě závisí na délce uhlíkového řetězce. Z tohoto důvodu jsou některé z nich (myristyl, cetyl, stearylalkohol) ve formě vosku, dostupné na trhu jako vločky nebo pastilky. Alkoholy mohou být oleochemického nebo petrochemického původu. Způsob získávání oleochemických surovin zahrnuje hydrolytickou separaci rostlinného nebo živočišného tuku. Olej se zahřeje na 300 °C s koncentrovaným roztokem hydroxidu sodného. Alkohol vznikající při této reakci se destiluje společně s vodou ze sodíkem zmýdelněných mastných kyselin vzniklých v procesu. Další metodou je redukce olejů kovovým sodíkem za přítomnosti alkoholu jako zdroje vodíku (např. butanolu). V případě petrochemických surovin se v první fázi získávají základní složky jako etylen a parafín z ropy nebo zemního plynu a následně se zpracovávají na vyšší mastné alkoholy.
Reakce alkoholů a jejich derivátů
Vyšší mastné alkoholy podléhají stejným reakcím jako jiné primární a sekundární alkoholy. Vzhledem k jejich průmyslovému významu podléhají převážně reakcím, jako jsou:
Esterifikace – za účelem získání esterů voskové a olejové konzistence;
Sulfatace, jejímž výsledkem jsou alkylsulfáty a alkylethersulfáty (aniontové povrchově aktivní látky);
Polyoxyethylace, jejímž výsledkem je výroba neiontových povrchově aktivních látek;
Halogenace, tj. substituce alkoholhydroxidové skupiny halogenem, např. chlorem, jodem, používaným pro syntézu alkylhalogenidů;
Dehydratace, která umožňuje získat nenasycenou sloučeninu z alkoholu;
Oxidací, při které v závislosti na struktuře alkoholů vznikají aldehydy nebo ketony a dále organické kyseliny.
Aplikace alkoholů
Mastné alkoholy se používají především v kosmetickém průmyslu jako neiontové povrchově aktivní látky. Ve formulacích slouží jako stabilizátory emulzí (jak olej ve vodě, tak voda v oleji), přísady zlepšující konzistenci kosmetiky, změkčovadla (jedná se o přípravky, které zvlhčují pokožku nepřímo vytvořením filmu zabraňujícího odpařování vody), ale i detergenty. .
