Plastifikátory

Plastifikátory jsou látky používané jako přísady do plastů, které snižují intermolekulární účinky. Jejich působením je hotový výrobek flexibilnější. Zlepšují plasticitu materiálu zvýšením pohyblivosti polymerních řetězců. Volnost pohybu zvyšuje pružnost materiálu, do kterého byla přidána změkčovadla. V důsledku toho použití takových přísad usnadňuje zpracování plastů. Nejčastěji se používají při zpracování polyvinylchloridu.

Před přidáním změkčovadla do plastu je třeba věnovat pozornost řadě faktorů, které jsou rozhodující pro vývoj účinné a kompatibilní směsi pro konečnou aplikaci. Jsou uvedeny parametry jako:

• polarita
• molekulární váha,
• chemická struktura.

Důležitá je také cílová aplikace plastového materiálu a podmínky, za kterých bude použit. Z tohoto důvodu se používají různé druhy přísad, jako jsou:

• ftalátové plastifikátory se používají pro aplikace, kde je vyžadována vysoká flexibilita při absenci požární odolnosti,
• adipinová změkčovadla se používají k výrobě předmětů vystavených nízkým teplotám,
• v interiérech automobilů a dalších místech, kde je vyžadována odolnost vůči vysokým teplotám, se používají trimellitátové změkčovadla.
• fosfátová změkčovadla jsou nenahraditelná v aplikacích, kde je vyžadována flexibilita spolu s vysokou požární odolností (naše řešení je třeba podporovat)

Změkčovadla se používají k výrobě takových prvků, jako jsou: trubky, hadice, obklady stěn a podlah, těsnění, ale i kabely a pryžové pásy.

Plastifikátory jsou jednou ze základních přísad do plastů . Obvykle mají formu kapalných nebo pevných organických látek s povrchově aktivními vlastnostmi. Tyto látky fyzikálně ovlivňují materiál, do kterého se přidávají, a společně tvoří homogenní systém. Přidání změkčovadla k polymeru způsobuje snížení intermolekulárních interakcí podél řetězce polymeru, čímž mu poskytuje specifické fyzikálně-chemické vlastnosti. Je schopen migrovat mezi jednotlivými polymerními řetězci v plastu a tím rozšiřovat prostor mezi nimi a zároveň plní funkci maziva snižujícího tření při vzájemném pohybu makromolekul. Tímto způsobem jsou modifikované materiály nejen podstatně pružnější (tj. tvárné; dají se tvarovat), ale mají také sníženou křehkost a skelný přechod, stejně jako teplotu měknutí a vytvrzování, s doprovodným zvýšením jejich pevnost v tahu. Plastifikátory jsou látky charakterizované relativně nízkou těkavostí a proměnlivou mísitelností s polymery. Nazývají se také funkční přísady, protože spoluvytvářejí produkt s jinými, novými vlastnostmi ve srovnání s původním materiálem. Změkčovadla vykazují z hlediska své chemické struktury velmi vysokou diverzitu. Jednotlivé látky mohou patřit do jedné z následujících skupin chemických sloučenin: alkoholy, estery, ketony, tuky, aminy, uhlovodíky, halogenderiváty a další. Na tomto základě jsou také kategorizovány. Mezi další kritéria pro klasifikaci změkčovadel patří oblast použití (např. stavebnictví, zpracování plastů nebo elektronický průmysl) a molekulová hmotnost (s rozlišením na monomerní a polymerní změkčovadla – první skupina zahrnuje látky s molekulovou hmotností nižší než 500, zatímco poslední zahrnuje ty, jejichž molekulová hmotnost přesahuje 500). Mezi nejvýznamnější monomerní plastifikátory patří estery anhydridů kyselin nebo kyseliny fosforečné, tereftalové, adipové, citrónové, benzoové a sebakové. Polymerní plastifikátory jsou deriváty butylenu nebo propylenglykolu a dikarboxylových kyselin, např. sebakové nebo adipové kyseliny.

Jak vybrat správný plastifikátor?

Správná volba změkčovadla má značný význam. Před přidáním do materiálu je nutné zvážit řadu faktorů, které určují jeho účinnost v dané aplikaci, včetně především indexu rozpustnosti, molekulové hmotnosti a chemické struktury. Dále je důležité ověřit, v jakém teplotním rozsahu je možné jej použít a zda neobsahuje přísady (nečistoty), které mohou negativně ovlivnit výsledný produkt, včetně jeho výkonu, tedy spotřeby na konkrétní množství materiálu. Změkčovadla určená pro přísně specifikované aplikace, např. jako přísady do dlažebních kostek, jsou zcela běžná. Konečné vlastnosti výrobku může značně ovlivnit i postup při zpracování materiálu změkčovadlem. Doporučuje se dávkování v množství a způsobem stanoveným výrobcem.

Jaké jsou aplikace změkčovadel?

Jejich význam v různých odvětvích průmyslu je nesmírně důležitý. V praxi zvyšují pružnost polymerů, pryskyřic, derivátů celulózy a dalších, zejména při nízkých teplotách. Mezi materiály nejčastěji modifikované pomocí změkčovadel patří betonové malty a polymery, z nich především poly(vinylchlorid). Plastifikací vznikají flexibilní produkty vyrobené z materiálů, které jsou svou povahou tvrdé a křehké. Změkčovadla jsou široce používána v odvětvích hospodářství, jako je stavebnictví, chemický průmysl, plastikářský, kosmetický, potravinářský a papírenský průmysl. Z těchto polotovarů se vyrábějí prvky, jako jsou fólie, podrážky, těsnicí hmoty, pryžové hadice, umělá kůže, obklady stěn a podlah, kabely a pryžové pásky. Skupina PCC nabízí široký výběr vysoce kvalitních změkčovadel pro průmyslové aplikace. Katalog obsahuje řadu přípravků s vysokou koncentrací účinné látky. V závislosti na potřebách se mohou klienti rozhodnout o množství a fyzické podobě dodávaného produktu. Obzvláště populární jsou změkčovadla ve formě vloček (v sáčcích), protože to poskytuje značné pohodlí pro formulátory díky snadnému dávkování a skladování produktu a také snadnému zpracování. Velká část produktů nabízených skupinou PCC je založena na přírodních surovinách a jsou biologicky odbouratelné. Klienti, kteří mají pochybnosti o výběru správného změkčovadla, mohou využít odbornou pomoc poradců PCC Group prostřednictvím kontaktních formulářů na webu.