Lepidla na plasty – vlastnosti, typy a použití

Jak funguje lepidlo na plasty?

Jednoduše řečeno : produkt se nanese na daný povrch, poté se voda/rozpouštědlo postupně odpařuje, což způsobuje zaschnutí lepidla a spojení dílů k sobě.

V tomto bodě je však vhodné rozlišovat mezi několika hlavními typy lepidel – tj. lepidly na bázi rozpouštědel, lepidly na bázi vody, reaktivními lepidly a tavnými lepidly, přičemž každé z nich používá jiný mechanismus adheze a soudržnosti.

• Lepidla na bázi rozpouštědel a vody
  Lepidla na bázi rozpouštědel a vody fungují tak, že se nosič (organické rozpouštědlo nebo voda) odpaří a na povrchu zůstane tenká vrstva pojiva, která spojí jednotlivé prvky. V případě lepidel na bázi rozpouštědel může dojít k částečnému rozpuštění plastových povrchů, což zvyšuje adhezi (jev lepení jednoho povrchu k druhému).
• Reaktivní lepidla Chemicky vytvrzující lepidla, tj. kyanoakrylátová (tzv. „superlepidlo“) nebo epoxidová, využívají k vytvrzení spoje chemické reakce. Kyanoakryláty polymerují, když jsou vystaveny vlhkosti ze vzduchu, a vytvářejí silné a tuhé spoje. Epoxidová lepidla se naopak skládají ze dvou složek – pryskyřice a tvrdidla – které spolu reagují, což vede k tvorbě zesítěných polymerních struktur s vysokou mechanickou pevností.
• Tavná lepidla
  Tavná lepidla fungují na principu zahřívání a ochlazování polymerního pojiva. Po zahřátí se lepidlo zkapalní, což umožňuje aplikaci na povrch, a poté při ochlazování ztuhne a vytvoří trvalý spoj.

Druhy plastových lepidel a jejich vlastnosti

1. Kyanoakrylátová (CA) lepidla

Kyanoakryláty jsou jednosložková lepidla, která podléhají aniontové polymeraci za přítomnosti vlhkosti ze vzduchu nebo stopového množství vody na plastovém povrchu. Spoj vzniká tvorbou dlouhých polymerních řetězců, což zajišťuje vysokou pevnost spoje. Jejich hlavními vlastnostmi jsou velmi rychlé vytvrzení (řádově v sekundách), vysoká mechanická pevnost a křehkost spoje.

• Použití : lepení polykarbonátů, akrylového skla (PMMA), polystyrenu (PS) ; omezená účinnost na substrátech s nízkou povrchovou energií (např. polypropylen (PP) ).

2. Epoxidová lepidla

Epoxidová lepidla se skládají z epoxidové pryskyřice a tvrdidla, které reagují chemickým procesem síťování. Epoxidová reakce vede k zesítěné struktuře s vysokou mechanickou a chemickou odolností. Vyznačuje se vysokou pevností v tahu a smyku, odolností vůči chemikáliím a teplotě.

• Použití : Lepení ABS, PC, PS, PVC, jakož i kompozitů a kovů k plastům.

3. Polyuretanová (PU) lepidla

Polyuretanová lepidla mohou být jednosložková (reagující s vlhkostí) nebo dvousložková (reakce isokyanátu s polyoly). Po vytvrzení tvoří pružné, povětrnostním vlivům odolné spoje, odtud jejich hlavní vlastnosti, tj. dobrá flexibilita, odolnost vůči vibracím a teplotám, hydrofobicita.

• Použití : lepení termoplastů jako PVC, ABS, PU , ​​a také aplikace v automobilovém a stavebním průmyslu.

Prohlédněte si nabídku pro odvětví lepidel od skupiny PCC: www.products.pcc.eu/pl/k/kleje/

4. Lepidla na bázi rozpouštědel

Tato lepidla fungují tak, že rozpouštějí plastové povrchy a znovu je spojují odpařováním rozpouštědla. Obsahují těkavé organické sloučeniny (např. aceton, dichlormethan) a jejich vlastnosti jsou založeny na dobré penetraci do povrchu a vysoké chemické odolnosti po zaschnutí.

• Použití : lepení PVC, PS, ABS; použití v modelářském a chemickém průmyslu .

5. Tavná lepidla

Jde o polymerní lepidla, která se při zahřátí zkapalní a při ochlazení tuhnou, čímž vytvoří mechanickou vazbu. Nejčastěji jsou založena na kopolymerech EVA (ethylen-vinylacetát) nebo polyamidech. Vlastnosti: žádné emise rozpouštědel, vysoká rychlost lepení, odolnost vůči vlhkosti.

• Použití : obaly ( https://www.products.pcc.eu/cs/k/obal-2/ ), nábytek, elektronika, lepení PE a PP fólií.

6. Akrylátová lepidla (MMA)

Metakrylátová konstrukční lepidla obsahují dvě složky: iniciátor a katalyzátor, které aktivují radikálovou polymeraci a vytvářejí tak odolný a pevný spoj. Vyznačují se vysokou dynamickou pevností, odolností proti nárazu a dobrou přilnavostí k podkladům s nízkou povrchovou energií.

• Použití : lepení polypropylenu (PP), polyethylenu (PE) , PTFE a kompozitů z uhlíkových vláken.

Jak vybrat správné lepidlo pro konkrétní typ plastu?

Aby bylo možné vybrat správné lepidlo na plasty, je nejprve nutné určit typ plastu. Některé, jako například polyethylen (PE) a polypropylen (PP), jsou odolné vůči lepení díky své nízké povrchové energii a vyžadují použití specializovaných lepidel nebo zesilovačů adheze. Jiné, jako například PVC nebo polystyren, se lepí snadněji, což umožňuje použití standardních lepidel na bázi rozpouštědel.

Stručně řečeno, lze uvažovat o tom, že:

• Kyanoakrylátové lepidlo („superlepidlo“, tj. silné lepidlo) je účinné pro mnoho tvrdých plastů.
• Dvousložková epoxidová lepidla jsou vhodná pro širokou škálu plastů, včetně PE a PP.
• Polyuretanová lepidla jsou ideální pro venkovní použití.
• Lepidla na bázi rozpouštědel se dobře hodí pro lepení PVC a polystyrenu.

Jak správně aplikovat lepidlo na plasty?

Krok 1: Identifikujte plast . Než začnete, ujistěte se, že víte, s jakým typem plastu máte co do činění.

Krok 2: Vyčistěte povrchy . Důkladně očistěte spojované povrchy. Odstraňte veškeré nečistoty, prach, olej nebo mastnotu. Pro lepší přilnavost můžete použít isopropylalkohol nebo speciální odmašťovač.

Krok 3: Obruste povrch . Pokud je to možné, je vhodné povrch lehce zdrsnit bruskou nebo jemným brusným papírem.

Krok 4: Naneste lepidlo . Lepidlo rovnoměrně rozetřete na jeden nebo oba povrchy v závislosti na pokynech výrobce. Po nanesení lepidla k sobě jemně přitlačte povrchy. Ujistěte se, že jsou pečlivě zarovnané a nepohybují se.

Nechte lepené díly působit po dobu doporučenou výrobcem lepidla. Tato doba se může pohybovat od několika sekund (u kyanoakrylátů) do několika hodin (u epoxidových lepidel).

Krok 5: Vyčistěte . Po nalepení odstraňte přebytečné lepidlo hadříkem namočeným v rozpouštědle nebo alkoholu, nejlépe předtím, než lepidlo zcela zatvrdne.

Nejčastější chyby při lepení plastů a jak se jim vyhnout

Chyba 1: Špatná příprava povrchu. Nečistoty – oleje, mastnota – mohou výrazně snížit účinnost spoje, což vede k nepermanentnímu spojení lepených prvků. Proto je třeba povrch před nanesením lepidla důkladně očistit, nejlépe isopropylalkoholem nebo jiným vhodným rozpouštědlem.

Chyba 2: Nesprávné lepidlo pro daný typ povrchu. Například použití univerzálního lepidla na polyethylen, které vyžaduje specializovaná lepidla zlepšující přilnavost.

Aplikace plastových lepidel v různých průmyslových odvětvích

Elektronický průmysl

V elektronickém průmyslu jsou plastová lepidla nezbytná pro montáž krytů zařízení, připevňování součástek k deskám plošných spojů, balení , izolaci a ochranu citlivých elektronických součástek. Zároveň musí tato lepidla splňovat přísné požadavky na elektrickou vodivost a tepelnou odolnost a často také minimalizovat riziko poškození součástek elektrostatickými výboji (ESD).

Stavební průmysl

Ve stavebnictví se lepidla používají k instalaci PVC komponentů, tj. trubek, oken, profilů. Tato lepidla musí být vysoce odolná vůči měnícím se povětrnostním podmínkám, vibracím a hmotnosti, což zajišťuje dlouhodobou stabilitu a těsnost spojů.

Více informací: https://www.products.pcc.eu/cs/k/stavba-budovy/

Nábytkářský průmysl

Lepidla se obvykle používají k lepení dekorativních prvků, tj. laminátů a dýh, a také k upevňování různých plastových komponentů. Zde musí lepidla nabízet vysokou přilnavost k různým materiálům a esteticky příjemný povrch, aby negativně neovlivnila vzhled hotového výrobku.

Více informací: https://www.products.pcc.eu/cs/k/nabytek/

Automobilová výroba

Plastová lepidla se v automobilové výrobě používají k montáži interiérových komponentů, nárazníků, panelů karoserie a dalších plastových součástí. Stejně jako v jiných průmyslových odvětvích musí splňovat speciální požadavky – jako je mechanická pevnost, odolnost vůči olejům, palivům a extrémním teplotám – které jsou klíčové pro bezpečnost a trvanlivost vozidel.

V každém z těchto odvětví je správná volba lepidla pro průmyslové aplikace zásadní pro zajištění optimálního výkonu a trvanlivosti výrobku.