GHS – Globální harmonizovaný systém

Co je GHS?

V roce 2002 v Johannesburgu na Summitu OSN o udržitelném rozvoji byl přijat systém GHS. Globální harmonizovaný systém (GHS), zavedený nařízením CLP , zahrnuje harmonizovaná kritéria, která vhodně klasifikují látky a směsi podle hrozeb, které představují pro lidské zdraví a životní prostředí. Systém rovněž stanoví požadavky týkající se nebezpečí prostřednictvím řádně připravených výstražných štítků a bezpečnostních listů . Soubor všech kritérií pro klasifikaci směsí a chemikálií, jakož i pravidla pro označování v souladu se systémem GHS, byly poprvé publikovány v tzv. „Purple Book“ v roce 2003. Jedná se o dokument, který je aktualizován každé dva let, v souvislosti s prací podvýboru pro Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek přidruženého k OSN.

Jak funguje systém GHS?

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií je jedním z tzv. stavebních bloků (building block approach). Podle zásad, které charakterizují GHS, mohou země, které jej zavádějí, rozhodnout o přijetí všech tříd nebo kategorií nebezpečnosti nebo o vyloučení některých z nich. To však pod podmínkou, že když se rozhodnou přijmout určitou kategorii, nebudou moci zavést změny do určité kategorie nebezpečnosti. To znamená, že žádné změny v kritériích klasifikace ani v prvcích označení souvisejících s kategorií nebezpečnosti.

Klasifikace systému GHS

V rámci systému GHS jsou chemikálie klasifikovány z hlediska rizik, která představují pro lidské zdraví a životní prostředí. Mezi nimi můžeme rozlišit čtyři hlavní skupiny:

• třídy fyzikální nebezpečnosti – tj. výbušniny, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně se rozkládající látky a směsi nebo látky korozivní pro kovy,
• třídy zdravotní nebezpečnosti – tj. akutní toxicita, žíravost pro kůži, senzibilizace dýchacích cest, karcinogenita nebo mutagenní účinek na reprodukční buňky,
• třídy nebezpečnosti pro životní prostředí – nebezpečný pro vodní prostředí,
• další třída nebezpečnosti EU – nebezpečná pro ozonovou vrstvu.

Kritéria pro informování o hrozbách

Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek stanoví jednotná kritéria pro poskytování informací o nebezpečnosti. Tato kritéria jsou založena na:

• signální slova (Uwaga [Attention] nebo Niebezpieczeństwo [Danger]) – jsou to slova, která čtenáře rychle informují o stupni nebezpečí,
• výstražné piktogramy,
• fráze identifikující typ hrozby (H a EUH),
• věty označující bezpečnostní opatření (P).

Tyto snadno srozumitelné symboly a stručné popisy nebezpečí, které jsou umístěny na štítcích nebezpečných chemikálií, jsou důležitou součástí pro lidi, kteří s nimi přicházejí do styku v průběhu jejich životního cyklu. Důležitým prvkem jsou navíc bezpečnostní listy , kde lze také nalézt symboly, jako jsou piktogramy nebezpečnosti a podrobné popisné informace o dané látce, roztoku nebo směsi. Podle systému GHS by tyto bezpečnostní listy měly obsahovat informace uvedené v následujících bodech:

1. Identifikace látky/směsi a identifikace společnosti
2. Identifikace rizika
3. Složení / informace o složkách
4. Opatření první pomoci
5. Protipožární opatření
6. Opatření v případě náhodného úniku
7. Manipulace a skladování
8. Kontrola expozice/osobní ochrana
9. Fyzikální a chemické vlastnosti
10. Stabilita a reaktivita
11. Toxikologické informace
12. Ekologická informace
13. Pokyny pro likvidaci
14. Dopravní informace
15. Informace o předpisech
16. Jiná informace

Co nám systém GHS dává?

Implementace Globálně harmonizovaného systému klasifikace a označování chemických látek je zaměřena především na podporu ochrany lidského zdraví a životního prostředí. To zajišťuje jednotný a globálně srozumitelný systém, který informuje o nebezpečích. Jde především o usnadnění výměny informací a mezinárodního obchodu s chemickými látkami, jejichž vlastnosti byly ověřeny a posouzeny jako nebezpečné v souladu s mezinárodními standardy. Systém GHS je také integrován s dalšími zákony a předpisy, tj. REACH , které jsou společně odpovědné za bezpečnost související s chemickými látkami.